Moje stránky plné pohody

Kousíček od lesa stál malý domeček,

žila v něm babička a taky dědeček.

Byli už staří a děti neměli,

snad proto,že v domku nebylo postelí.

Žili si slušně o dvojí penzi,

baba však furt měla pitomý hemzy.

Kam já jsem za mlada své oči dala,

že jsem si za muže nemehlo vzala?

Kdybys byl jako muž jen trochu solidní,

tak už jsem mohla být desetkrát gravidní.

Že děti nemáme,beztak tvá vina,

jen vzpomeň,jak v lese spadl ti strom do klína!

Strom za to nemůže!

Jen proto nemáme dědice,

žes babo taková slepice.

Aby ti za tu lež upadly panty,

to máš jen z té svojí koncepce-anti!

Pořád jsi chtěla mít v domečku pohodu,

teď to chceš dohonit,pět let po přechodu?

A tak se staroušci celé dny přeli,

až jednou křik utich jako když střelí.

To baba pěstí ťukla si na čelo,

až se jí v žaludku srazilo kyselo.

Ha,už to mám,vím jak mít syna,

jen když tvá ruka nebude líná.

Popadni sekeru,dláto a pilu,

pak padej do lesa a měj se k dílu!

Tam skácej strom statný a ztepilý,

zpracuj ho dlátem a syn je za chvíli!

Uopslech dědeček bábina příkazu

a lehce přioděn vyrazil do mrazu.

Na večer přivedl divného kloučka,

s tělíčkem Golema a hlavou broučka.

Než se kdo nadál,kluk seděl za stolem

a spolkl knemoch i s novým kastrolem.

Když skončil i ubrus v tom dítku neladném,

tak bába zrudnula jak záře nad Kladnem

Tohleto vytesat,co tě to napadlo?

Seš padlej na hlavu,žere jak čerpadlo!

Když v krku dítěte skončila žehlička,

babičku skolila mozková mrtvička.

Dojatý dědeček slzičku zatlačil

a potom ke stolu rychle zpět přikvačil.

No to je věc,až člověk žasne,

co všechno dokáže to dítko krásné!

Jeden by netušil,že kousek polena,

zajistí v domku klid na stará kolena!